Laviny a terén
Janek Bednařík
5 minut čtení
Při cestě za sněhem bychom měli vždy mít na paměti, že lavinová prevence nekončí nákupem vybavení a prostudováním předpovědi. Horský terén je nesmírně různorodý, a tak si musíme dávat pozor na to, abychom se nedostali do míst, kde se riziko neúměrně zvyšuje. S vytyčením bezpečné linky vám pomůže následující text.
ROZPOZNÁNÍ LAVINOVÉHO TERÉNU
Les roste jen do určité nadmořské výšky, která tvoří tzv. hranici lesa. Pokud se v pásmu lesa vyskytují plochy, kde stromy chybí, jsou to buď sjezdovky, mýtiny, nebo lavinové dráhy. Každopádně mějte při svých zimních výpadech s sebou lavinovou výbavu.
Sjezdovky
Upravená sjezdovka není lavinový terén. Sjezdovky jsou projektovány mimo lavinové dráhy a sníh je každý den upraven. Mají tvar úzkých, dlouhých průseků se zatáčkami a nachází se v blízkostí lyžařských vleků.
Mýtiny
Vznikly rukou dřevorubce. Mají pravidelné geometrické tvary, nejčastěji obdélník nebo čtverec. Nejde o lavinové dráhy, riziko však nelze vyloučit.
Přirozené lavinové dráhy
Mají charakter dlouhých pásů. Většinou kopírují strmé žlaby a kuloáry nebo koryta potoků, někdy i ploché pláně a horská úbočí. Nemají přísně geometrický (čtvercový ani obdélníkový) tvar. V horní a spodní části mohou být vějířovitě rozšířené. Stromy v důsledku pádu velkých lavin chybí. Některými dráhami projíždí laviny každý rok, jinými nepravidelně jednou za několik let.
V lavinových dráhách jsou někdy vidět zbytky polámaných stromů a pahýly. Tam, kde padají laviny každý rok, roste místo stromů křoví, které je ohebné a laviny ho proto nepoškodí. Křoví je nakloněné ve směru pádu lavin, z kopce dolů. Lavinové dráhy jsou jakýmsi vykřičníkem v terénu. Pokud to jde, je lepší se těmto místům vyhnout.
Pokud musíte lavinovou dráhou projít, je lepší udělat rozestupy. Sjezdy lavinovou dráhou je nutné jezdit po jednom se zastávkami na chráněných, bezpečných místech. Přímo v lavinových dráhách nezastavujte ani neodpočívejte! I když to bude jediné místo, kde se dá pohodlně postavit stan, nedělejte to!
Sklon svahu
Sklon terénu patří mezi prvky, podle kterých je nutné vybírat cestu.
Sklon svahu nad 45 % – jde o velmi strmé svahy, kde si to dokážou užít a uspět jen špičkoví lyžaři, kteří umí v plné rychlosti reagovat na jevy, jako je např. snow sluffing (rychlé stékání horní vrstvy sněhu uvolněné při jízdě, přerůstající v malé laviny atd.). Jde o terén vyžadující profesionální přístup, který přesahuje rámec této kapitoly. Naprosté většině lyžařů se doporučuje se extrémním sklonům vyhnout.
Sklon svahu 25–45 % – jde o sklon, který je z pohledu rizika deskových lavin nejvíc nebezpečný! Při výstupu ve sklonech nad 30° je lepší dělat rozestupy. Bezesporu jde o nejvíce atraktivní terén pro všechny dobré lyžaře. Za kritický považujeme sklon 38°!
Svahy se sklonem pod 25 % – jsou místem, kde se deskové laviny tvoří výjimečně a riziko je malé. Z pohledu lyžaře jde o příjemný, nenáročný terén.
K měření sklonu používám elektronický sklonoměr, který mám připevněný na hůlce. Mám ho po ruce, kdykoli potřebuji, a nemusím dávat dolů batoh. Sklon měřím dvěma způsoby.
Položením hůlky na svah přímo na místě.
Vezmu hůlku do ruky a přiložím ji „opticky na dálku“ k rameni kopce, na který se dívám a ke kterému směřuji. Tento způsob používám neustále během túry a koriguji trasu podle reálného sklonu terénu. Je to praktické a jednoduché.
Měření sklonu může vypadat legračně a inženýrsky, ale pokud toho o lavinách moc nevíte a nemáte nikoho zkušeného po ruce, nezbude vám nic jiného, než obcházet určité sklony podle stupně lavinového nebezpečí (viz doporučení v tabulce).
Stupeň lavinového nebezpečí | Nevstupujte do terénu se sklonem vyšším než |
1 | bez omezení |
2 | 40° |
3 | 35° |
4 | 30° |
5 | Je-li vám život milý, nikam nechoďte! |
Terénní past
Terénní past je místo, které zvyšuje účinnost laviny. To je definice, kterou se dál netrapte, a místo toho si představte malý, sotva 10 m vysoký kopeček a na něm lyžaře. Lyžař uvolní lavinu, která ho strhne krátkým splazem dolů pod kopec. Skončí zasypaný jen po kolena, protože sněhu na tak malém kopci není moc a na rovině se rozprostře.
Horší to bude, když pod kopcem nebude rovina, ale dolík. Sníh se nahrne do dolíku a pokud v něm bude lyžař, už se nevyhrabe. V takovém případě budou důsledky pro lyžaře stejně fatální, jako když ho zasype velká lavina.Podobně si představte takový kopeček na střeše paneláku. Lyžař strhne malou lavinu, která ho nemůže zasypat, ale v důsledku stržení následuje pád z paneláku, který se přežít nedá… Panelák funguje jako past.
Příklady terénních pastí
Úzký kuloár je jako tobogán, který neumožňuje únik z laviny do strany. I když strhnu jenom malou lavinu, musím počítat s tím, že se z ní už nedostanu a pojedu s ní celým kuloárem až na konec. Cestou mi hrozí nárazy do skalních stěn a balvanů, pád ze skalních prahů nebo rychlý dojezd do kamenných morén a sutí na úpatí.Potoky bývají lemovány strmými břehy. Pokud se na strmém břehu uvolní malá lavina, splaz nebo převěj, hrozí mi vážné zasypání. Někdy stačí jen několik kubických metrů sněhu a všechno je špatně. Kromě zavalení hrozí také pád do potoka, který snižuje šanci na přežití. Nutno dodat, že při tak krátkém a náhlém pohybu sněhové hmoty vám nemusí pomoci ani lavinový airbag (airbag pro svoji funkci potřebuje, aby se s vámi sníh nějakou dobu pohyboval a přesýpal). Je to výjimka pro jinak velmi účinnou lavinovou ochranu.
Terénní prohlubně jsou nebezpečné ze stejného důvodu jako břehy potoků a kuloárů. Malé rozměry dávají falešný pocit, že nic nehrozí. Jsou známé případy (také v ČR), kdy měl sněhový splaz objem jen několik kubických metrů, a přesto byla oběť zavalena hluboko a dopadlo to špatně.
Plochá místa pod strmým terénem, dna údolí, silnice. Když mě lavina strhne a já s ní ve velké rychlosti narazím do silnice nebo plochého kamenitého dna údolí, bude to zlé.
Jezera – není důležité, je-li vodní plocha zamrzlá, nebo ne. Pokud budu v lavině, která narazí na tvrdý led nebo jej prolomí, šance na přežití bude malá.
Séraky jsou nestabilní ledové věže, které se mohou kdykoli zřítit. Pokud mezi ně lavina vlétne, vznikne směs sněhu a ledu, která drtí vše, co jí stojí v cestě.
Trhliny v ledovci – pokud lavina strhne oběť do trhliny, následuje pád.
Kamenné morény a kamenné sutě působí jako struhadla. Průjezd v lavině přes morénu je další situací, které je lepší se vyhnout.
Skalní prahy, stěny – jestli mě strhne velká nebo malá lavina, je v tu chvíli jedno – důsledkem je pád ze skály. Volte raději linku, která má ve spádnici nepřerušený svah s dobrým dojezdem.
Stromy stojící v dráze řítící se laviny představují nebezpečné síto. Pokud to jde, volte trasu s dojezdem mimo překážky.
Tvar terénu
Umět najít místo, kde se může lavina při zatížení odtrhnout, je důležitá věc.
Konvexní (vypouklé) tvary – jsou slabinou lavinových desek a místem pravděpodobného odtržení laviny. Představte si sněhovou desku jako list papíru. Když list papíru ohnete přes hranu stolu a zatáhnete, papír se podél hrany krásně utrhne. Podobně se chová sněhová vrstva na všech terénních hranách a vyvýšeninách. Proto se těmto místům v terénu záměrně vyhýbejte.
Výstup – pokud vystupujete terénem vzhůru, snažte se mít obliny, hřebeny a vrcholy pod sebou. Když náhodou uvolníte lavinu, tak pojede dolů, směrem od vás. Taky v tomto případě je lepší jít v rozestupech.
Sjezd – při sjezdu vypouklé tvary terénu obloukem objíždějte. Jen výjimečně na vyvýšené místo najedu, když se pokouším lavinovou desku úmyslně odříznout a nechat ji sjet dolů. Odřezávání lavin ještě popíšu později. Je samozřejmé, že se takovýto terén projíždí v rozestupech nebo po jednom.
Mělký sníh / skalnatá místa, kameny – říká se, že tam, kde ze sněhu trčí skály, je to bezpečné, protože sníh se „o skály opírá“. Není to pravda! Představte si sněhovou vrstvu jako toaletní papír. Skály působí ve sněhu jako hroty, které dělají v toaletním papíru řadu dírek vedle sebe. Když zatáhnete, papír utrhnete přesně podle děrování. Podobně to funguje ve sněhové desce, ze které vyčnívají kameny a skály. Pokud dojde k zatížení, lavina se utrhne právě v těchto místech.
Převěje – patří mezi vážná rizika. To, že se na převěje nevstupuje, je známo. Podobně je dobré vyhnout se lyžování přímo pod nimi. Jedním z důvodů je fakt, že padající převěj nebo její část vás mohou zasáhnout. Kromě toho má padající převěj obrovskou hmotnost a může uvolnit lavinu velkých rozměrů!
Terén je jen jedním z mnoha faktorů, které se podílejí na vzniku lavin. K těm dalším patří povětrnostní vlivy.
Mohlo by vás zajímat
- Základní informace o lavinách
- Laviny a počasí
- Lavinové vybavení aneb do volného terénu bezpečně
- Jak se vybavit na skialpy
AVALANCHE INFO
Vyrážíte v zimě do hor! Pohybujete se v místech, kde mohou padat laviny? Stáhněte si e-book AVALANCHE INFO, který připravili odborníci na slovo vzatí, a to profesionální záchranář Martin Honzík, horští vůdci UIAGM Janek Bednařík a Dušan Stuchlík a vůdce Alpenvereinu Michal Bulička.
Publikace vás jasně a stručně provede všemi nástrahami pohybu v zimních horách. Rozdělena je na šest kapitol, postupně se tedy podíváte na zoubek skialpovému, freeridovému a lavinovému vybavení, záchraně zasypaného, lavinám jako takovým, postupu na lyžích po ledovci, první pomoci a plánování túr. To vše v přehledném a čtivém provedení.